Vše co potřebujete vědět o Thajsku - Díl II.
31. prosince 2010 v 15:03 | Jirka - Mr. Tawanyim ;-)
Volby 2011
Thajské volby 2011 proběhly v tom pravém duchu zeměpisných šířek, ve kterých se Thajsko nalézá. Přímé kupování hlasů, kupování občanských průkazů na 14 dní (abyste nemohli jít volit...), střílení kandidátů... atd. No, to zase jednou měla demokracie zavřený obě oči. :o) Předem se očekával hlavně souboj úřadujícího premiéra Apisita a Yinglak. Všichni věděli, že Yinglak jde především o to, aby dostala zpátky svého - za korupci svrženého - bráchu. Yinglak celkem chytře počkala pár měsíců, až situace trochu vychladne a pak skutečně nechala změnit zákony, aby se její bráška mohl vrátit. No, nebyl snad jediný Thajec, kterého by tento krok překvapil... :-) "Thajská kráska", jak Yinglak český bulvár pokřtil to měla dobře vypočítané a ještě lépe rozjeté. S jednou věcí ale rozhodně ve své zářné kariéře nepočítala a tou byly...
...Povodně 2011
Thajci, se kterými jsem mluvil se zázračně shodli na tom, že největším neštěstím povodní nebyla samotná voda, ale právě "všemi milovaná" premiérka Yinglak. Přiřítila se do velké politiky jako velká voda (bez narážek na povodně :-)...), aniž by měla nějaké zkušenosti s čímkoliv, natož s řízením povodní. O to více všemu rozuměla, vysedávala u map a diktovala odborníkům, co mají dělat. Především díky jejím planým ujišťováním a zákazům evakuací bylo v některých městech vytopeno celkem morbidních 100% průmyslových zón. Když ale Yinglak předtím ujišťovala, že oblast bude v pohodě, nikdo si netroufl evakuaci provést, nebo alespoň přestěhovat části zařízení do vyšších pater. Stejně tak se silně neujala taktika "řízených povodní". V praxi to znamenalo, že protekční lidé a oblasti na tom budou lépe, než ty neprotekční... Samozřejmě že to vyvolávalo spousty emocí a pravidelně docházelo na hrázích k fyzickému násilí...
Yinglak tak dlouho chodila mezi lidi a upřímně plakala, až jí to lidi řekli natvrdo: Hele, přestaň brečet a začni se chovat jako premiér! To co teď naše země potřebuje je silnej vůdce!! Myslím, že to zabralo... :-)
Obecně se mluvilo o padesátileté vodě, jelikož se ale voda dostala i na místa, kde nikdy před tím nebyla, myslím si, že jí můžeme po právu nazývat vodou historickou. Rozhodně to byla katastrofa, která dalece přesáhla i tsunami z prosince 2004. Tenkrát bylo celkem štěstí, že tsunami zasáhla Thajsko z Andamanského moře. Radši si ani nepředstavuju tsunami, která by Thajsko zasáhla ze zálivu... Tenkrát byl sice velmi nepříjemně zasažený thajský turismus, ale průmysl zůstal celkem nepoškozen. Povodně 2011 byly ale nepříjemné právě proto, že zasáhly průmyslové srdce Thajska, což jsou celkově následky, ze kterých se Thajsko bude hodně dlouho vzpamatovávat.
Mojí maličkost povodně celkem moc nerozhodily, byl jsem na ně již zvyklý z Čech. Evakuace jsem tedy stále odmítal, vždyť... "toho bohdá nebude, aby českej Jirka z boje utíka"l. :-) Nakonec jsme v baráku měli jen 49 cm vody, což se dalo celkem v pohodě ustát. Horší to už tady bylo s nábytkem, který kompletně letěl z domu. :-)
Thajská policie
Před lety vznikl v Čechách film, který byl údajně natočen podle skutečných událostí (což ale může mít mnoho významů...) a který silně ovlivnil smýšlení mnoha Čechů o Thajsku.
Když jsem kdysi zjistil, že bez té Asiatky, kterou jsem potkal v Německu už nechci dál žít a doma jsem oznámil, že za ní letím do Thajska, první co mi na to otec řekl bylo, jestli jsem připravený na to, že mi někdo něco dá do batohu. Je skutečně neuvěřitelné, jakou můžou mít filmy sílu. Výrok který tehdy obviněný řekl jen očividně proto, aby měl vůbec na svou obhajobu co říct, vzbudil obrovské sympatie mnoha Čechů kteří ho přijali za svůj.
Ve filmu vystupuje policista, který se stal pro mnoho Čechů symbolem zrůdnosti thajské policie. Mám pocit, že filmaři si spletli zemi i režim... Samozřejmě, že po celém světě existují různá individua a i v thajské policii se najdou určitě mizerové, ale celkově vám mohu říct, že...
...Mám mezi thajskými policisty mnoho přátel, účastnil jsem se v Thajsku desítek policejních i vojenských večírků a všechno to byli naprostí miláčkové. Všichni usměvaví, přátelští a vždy připravení s čímkoliv pomoci. Policisté mě mnohokrát zadarmo v autech vozili po Thajsku a to i na velmi velké vzdálenosti, jeden policejní důstojník mně a mé manželce naprosto spontánně zaplatil 3 dny a 2 noci v luxusním hotelu, dalších 9 dní jsme strávili v soukromém rezortu, ubytování, strava a doprava opět zadarmo - na účet thajské policie, stejný vysoce postavený důstojník zařídil aby nás jedna vyhlášená restaurace zadarmo celých 7 měsíců (!!!!!!!) 3x denně krmila! O tom, že bychom něco zaplatili nebo alespoň sdíleli náklady nechtěl nikdo ani slyšet. Všechno pro nás dělali dobrovolně a nakonec té dobroty bylo tolik, že už to manželka ani nemohla snést a museli jsem začít být nevděční a všechnu další dobrotu thajské policie odmítat. Tak se ke mně - k Čechovi - chovali moji přátelé - thajští policisté. Doufám že jsem vám dostatečně ukázal, že thajští policisté nemají ve světě obdoby - v tom nejlepším slova smyslu...
Práce v Thajsku a non-immigrant visum
Musím říct, že obě témata jsou v Čechách velmi tabuizována. Netuším proč, ale je to tak. Když už se nějakému Čechovi v této oblasti zadaří, nečekejte od něj pomoc. Tito lidé si ve své zaslepené pýše brání své rádoby monopoly a nedostanete z nich vůbec nic. Budou hrát tvrdý partyzány a v žádném případě nedopustí, abyste dokázali to, co oni… Naštěstí jsou tu ale ještě cizinci, kterým tato poctivě česká vlastnost chybí a rádi vám se vším poradí. Mně se v tomto ohledu osvědčili Filipínci a Dánové.
Práce v Thajsku
Předpokládejme, že nejste světová špička ve svém oboru, o kterou by se všechny země na světě praly… takže…
…nejprve to nejdůležitější… nebuďte Farang!! To vám akorát tak zavře dveře. A i kdyby vás náhodou nějaká firma přijala, stejně vás v ní thajští zaměstnanci zničí a brzy skončíte. Úcta, úcta, úcta a nebojím se říct pokora, pokora a zase pokora!! Jestli se na konkurz přinesete čapím krokem, se slunečními brýlemi a v pantoflích, jako většina bělásků v Thajsku, tak tam ani nechoďte. Vaše žádost bude vlídně přijata, zasunuta do šuplíku a tam zůstane do konce světa.
Takže, hoďte se do gala, od pasu nahoru v bílém, od pasu dolů v černém (prostě mi v tomhle věřte…). Ke košili kravatu - nejlépe zakoupenou přímo v Thajsku…. I když bude duben a slunce vám prát do očí, na brýle zapomeňte…! Minimálně od vstupu do určené budovy se stále usmívejte… Hned jak vstoupíte do místnosti s bossem, na nic nečekejte a vystřihněte pořádně hlubokej pozdrav!! Minimálně tak, aby vaše horní část těla byla ve vodorovné pozici se zemí!! Není to tak sice správně, ale tenhle trik zabere vždycky a už mi otevřel mnoho dveří a pomohl k mnoha důležitým bodům. Tohle prostě žádnej Farang před Thajcem neudělá a už máte tolik bodů, že ani nevíte. Všechny zdi (a v Thajsku jsou vůči cizincům hodně pevný) budou najednou zbořený, nehledě na to, že spousta Thajců se mi hned začala smát a hned už jsme byli s vyřizováním někde jinde a vše vždy proběhlo v naprosté pohodě a v přátelském duchu. Stejně takhle jsem uspěl i u pohovoru - dostal jsem hned první práci, o kterou jsem žádal, což je věc, která se mi v Čechách nikdy nestala…
Další důležitá věc - buďte vysokoškolák! :-) Hodně věcí tím usnadníte, ale když budete v Thajsku poctivě sbírat body, jako už jsem párkrát doporučoval, dá se to i jinak… :-)
A opět - nebuďte Farang a dělejte si přátele vždy a všude, nikdy nevíte koho potkáte a co pro vás může udělat… Buďte otevření a přátelští, osud vás pak dovede k těm pravým lidem, kteří vám se vším pomohou.
Non-immigrant visum
Ať už si zvolíte jakékoliv, není od věci si to vyřizovat mimo ČR. Požadavky se v různých zemích mohou výrazně lišit a tak se vám může lehce stát, že k visu ke kterému musíte dodat v ČR 9 dokumentů a věcí, budete potřebovat v Laosu jen 4… Ale je to na vás a i v ČR si to můžete snadno zařídit, chce to kapku trpělivosti, ale fakt se to dá a ani to nebolí. :-) Určitě bych vám napoprvé doporučil ČR!
I zde platí, čím víc přátel si v Thajsku uděláte, tím lépe… Spousta cizinců i Thajců mně dost ochotně poradili a pomohli. Buďte ale opatrní, můžete dostávat i různé telefony a maily na lidi, co vám zaručeně pomohou. Já tyto anonymní lidičky zkusil kontaktovat, ale brzy jsem je poslal k vodě. Stejně mně vůbec nepomohli, vedli si svou a ignorovali stav věcí. I když spoustě cizincům (prý) legálně pomohli… tak nevím… Asi se to liší případ od případu, člověk od člověka. :-)
Thajština
Ti co studují asijské jazyky tvrdí, že thajština není tak pěkná a zvučná, jako třebas čínština, no ale asi je to věc názoru a mně se thajština prostě dost líbí. :-) Když jsem se jí začínal učit a zjistil jsem kolik mají abeced, tak se o mě pokoušely mdloby, no ale ono je víc způsobů, jak se jazyk naučit a já jsem - si myslím - zvolil ten nejpříjemnější. :o) I když i do školy v Bangkoku jsem se přihlásil, ono to na škodu není. :-)
Jinak je dobrá zpráva, že když se naučíte thajsky, měli byste se domluvit i v okolních zemích. A když například Thajec potká Laosana a mluví pomalu a zřetelně, celkem dobře si rozumí. :-) Pro mě je to trochu záhadou, to málo co s laoštiny umím se od thajštiny naprosto liší a ani jedno slovíčko není ani trochu podobné... :o) U nás doma je to vůbec pohoda, tchýně měla čínského otce a bydleli na hranicích s Laosem, takže kromě celodenních dávek thajštiny mám ještě občas lekce čínštiny a laoštiny a už jsem z toho ťumpachovej... :-)
Uvažoval jsem na tomto místě o malém slovníčku, ale nemám ponětí co by měl obsahovat, aby uspokojil každého... Tak alespoň ta nejdůležitější věta, na kterou se mě spousta lidí v Čechách ptá: Ano, je to - "Miluji Tě". :o) Pro muže je to tedy "Phom rak khun krab" a pro ženu "Chan rak khun ka". :-) Když své Thajce řeknete "Phom rak khun mak mak krab tee rak kong phom" - tedy zhruba "Moc Tě miluji můj miláčku", to by bylo aby se jí nepodlomily kolena. :-)
Základní vojenská služba
Týká se mladých mužů ve věku 21 let. V Thajsku ale nikdy není nouze o dobrovolníky, kteří tvoří i přes třetinu odvedenců. Zdroje, se kterými jsem toto téma probíral se nedohodly, jestli se chodí na 2 nebo na 3 roky. :o) No, tak jim ještě nechám nějaký čas, ať si to zatím rozmyslí… :-)
Teoreticky… dejme tomu, že Bangkok bude potřebovat na příští rok třebas 5000 vojáků. 2000 vojáků se přihlásí dobrovolně, takže stále ještě chybí 3000 vojáků. Mladí muži ve věku 21 let se tedy dostaví ke speciální "volební urně", ve které jsou zamíchány černé a červené lístečky. Muži, s červeným lístkem jdou na vojnu, naopak ti, kteří si vytáhnou černý lístek, jsou již navždy vojenské povinnosti zproštěni!! Docela férovej systém… :-)
Nemocnice
Navštívil jsem zatím tři nemocnice v Bangkoku a musím říct, že všechny tři byly na vysoké úrovni. Krásný, milý a usměvavý sestřičky v pěkných uniformách (nejvíc sexy byla asi kombinace černo-šedá), jednotlivá oddělení jsou oddělena obchody, takže to dost rozmělňovalo tu zažitou nepříjemnou atmosféru nemocnice a člověk si připadá spíš jako v marketu, což umocňují i jezdící schody a spousta obchůdků. Čekárny nejsou odděleny, ale jsou součástí velkých hal s recepcemi a vchody k doktorům, které jsou vybaveny jen lítačkami, takže opět pohoda a ne nějaká mučírna izolovaná za čalouněnými dveřmi. :-) Všude televize a nápoje zdarma. V nějakém rohu většinou najdete i sedící krásky v tradičních oděvech, které vám to tam zpříjemní hraním na tradiční thajské nástroje. Nikde nesmrděla dezinfekce (nedej bože savo :o)...). Prostě pro člověka se syndromem bílého pláště naprostá paráda. :-)
Televize
Jestli není k dispozici satelit nebo kabel, je to někdy fakt nuda k ukousání. V Thajsku frčí na většině programů od rána do večera něco, čemu samotní Thajci říkají "drama". Ve skutečnosti jsou to ale seriály ne nepodobné jihoamerickým telenovelám.
Thajská televize je velmi konzervatnivní, často se setkáte s "rozčterečkováním" obrazu. Stačí aby měla nějaká žena v televizi celkem běžný výstřih a už je rozmazaný... :-) To platí i o zahraničních filmech na DVD, která si zakoupíte v obchodech!!
Na druhou stranu ten systém trochu nechápu. Když někdo například namíří mečem na druhého, hned je to rozmazaně, ale když mu pak tím mečem usekne hlavu a krev stříká na všechny strany, to už rozmazaně není... :o) To samé... když ve zprávách ukazovali z dálky hromady mrtvých na Haiti, obraz byl rozmazaný, následný detail mrtvoly po které lezly mouchy už by ale zase ostrý...
Trocha informací o situaci v Thajsku v březnu až květnu 2010
13.3.2010 vše začalo panickým úprkem cizinců z Bankgoku. Viděl a zažil jsem už na letištích leccos, ale takový fronty jako ten pátek večer, to teda ne. :-) Já jsem také letěl "domů", ne snad proto, že bych se bál ohlášených demonstrací, ale prostě proto, že mi shodou okolností vypršelo aktuální visum... :-( Samozřejmě mě to dost štvalo, protože v trochu komplikovanějších dobách chce být člověk se svými blízkými a ne jen bezmocně sedět u počítače nějakých 9000 km daleko.
Ten den také začaly první blokády v Bangkoku.
Vše pokračovalo do 19.5. 2010, kdy TEORETICKY (!!) vše skončilo. V Bangkoku, ale i jinde, byl vyhlášen zákaz vycházení a armáda dobyla centrum Bangkoku. Izolované skupinky odpůrců režimu to neustály a zapálili na několika místech město.
Cizinci, kteří do Bangkoku přiletěli se prokazovali policii pasem, na který jim pak většinou dovolili odcestovat kam potřebovali.
Někteří mluvili už i o občanské válce, to ale byly zatím velmi přehnané úvahy. Nehledě na to, že Thajsko si takovej průšvih prostě nemůže dovolit.
V červenci pak ještě na dvou místech v Bangkoku vybuchly bomby (pozeději se zjistilo, že to byly ruské granáty... nechám bez komentáře...), ale to celkovou situaci již nijak neovlivnilo. Byl jsem se na místě výbuchu podívat a život tam pokračoval, jakoby se nic nestalo. S jarními (v Thajsku letními) nepokoji tyto dva výbuchy možná nesouvisely.
Účastníci nepokojů:
Červené košile/ trička - odpůrci současného režimu. Tvrdí, že současná vláda není produktem svobodných voleb, ale produktem revoluce. Což je vlastně pravda. Každopádně prosazují návrat původního premiéra (toho času v Dubaji), kterého naopak jejich odpůrci svrhli v prosinci 2008 především kvůli korupci. (Určitě si vzpomínáte na blokované letiště...).
Mají mimo jiné podporu komunistů. Ti nejtvrdší prohlásili, že by se mělo Thajsko inspirovat v Jekatěrinburgu, což byla jasná narážka na zavraždění ruské carské rodiny. Monarchisté to samozřejmě neustáli a začali červený trička nenávidět jako nikdy před tím... Dalším úletem červených triček bylo, když začali na barikády dávat malé děti. To žluté košile taky dost namíchlo.
Černé košile / trička - tvrdé jádro červených košil. Ozbrojeni palnými zbraněmi, měli na svědomí většinu mrtvých, které v pouličních bojích byly. Z prvního příslušníka černých košil, kterého se armádě podařilo zajmout se vyklubal Kambodžan, což Thajce samozřejmě vytočilo natřikrát...
Žluté košile / trička - obchodníci, monarchisté, hodně vysokoškoláků a vůbec hafo celkem normálních lidí. Problém je, že žlutá - tedy královská barva - byla zneužita pro politické účely. Začala se tedy mnohem více prosazovat nová kráovská barva - růžová.
Česká ambasáda v Bangkoku
Po vzoru českých Černých ovcí jsem pro vás připravil malé testíky… :o). Musím říct, že Česká ambasáda v Bangkoku prošla na výbornou, především kvůli skvělýmu přístupu všech pracovníků, se kterými jsem měl co dočinění. A že byly doby, kdy toho dočinění bylo z mé strany opravdu hodně… :-))) Osobní jednání vždy proběhlo pohodově, všichni byli příjemní a neuvěřitelně ochotní, nikdy nebyl problém si na nás udělat čas i v těch nejvytíženějších časech a i mimo oficiální hodiny.
Po telefonu byli také všichni velmi milí a ochotní, i přesto, že je mi jasné, jaký frmol tam všichni mají, především v hlavních sezónách. I když v Thajsku je pořád jedna velká sezóna… :-) K tomu nutno podotknout, že ambasáda má na starosti i jiné země - tuším Kambodžu, Laos a Barmu. Někdy jsme se dovolali několikrát za den, někdy naopak to trvalo 14 dní usilovného snažení, než jsme se konečně dovolali (cesta do Bangkoku se nám jen tak nevyplatí…). Ale to je celkem pochopitelné a běžné na všech ambasádách.
Na maily nikdy nebylo odpovězeno, ale je fakt, že jsme na nich nebazírovali a většinou do nich nepsali nic podstatného, takže si asi nevyžadovaly odpověď… :-) Nevím…
Web fungoval vždy, když jsme jeho funkčnost potřebovali. :-)
Thajská ambasáda v Praze
Osobní jednání naprosto v pohodě, já samozřejmě upřednostňuji jednání s Thajci, a to jsou miláčkové. :-) Ale i Češi (..šky…) v pohodě! Všichni zaměstnanci velmi ochotní a ti thajští ještě navíc velmi pohodoví a usměvaví. :-))
Dovolat se na tuto ambasádu je celkem problém, je to ještě o něco složitější než na tu předchozí, ale i to dovedu pochopit a není to nic výjimečného. Takové už prostě ambasády jsou a nelze z toho dělat měřítko kvality. Prostě to jen vezměte v potaz a máte li něco na srdci, začněte to řešit hned, protože se snadno stane, že jen na telefonech ztratíte 14 dní… :-)
Maily… Je pro mě docela zajímavým fenoménem, že vždy bylo odpovězeno jen na mé maily v češtině a to i přesto, že jsem byl několikrát ambasádou požádán, abych psal anglicky nebo thajsky. :o) Kdykoliv jsem ale tyto jazyky použil, už nikdy jsem se odpovědi nedočkal… :-)
Ve dvou mailech se mi stalo, že jsem byl - na ambasádní poměry - celkem drsně odpálkován a to i přesto, že jsem na ní psal poprvé a v měsíci, který podle jejich vlastních statistik, byl tím nejklidnějším. Chápu, že toho mají hodně, ale zbavit se někoho stylem, že na vás nemáme čas, to je na budovu plnou diplomatů trochu zvláštní jednání… :o). Ostatně, ono je pracovat a pracovat. Ambasáda nejede na 3 směny a o víkendech nebouchá dvě dvanáctky po sobě, takže sice určitě nestíhají, ale musí se s tím umět poprat. Jestli tu není ambasáda pro lidi, tak pro co tu teda je, že jo? :-) Jestli ambasáda nefunguje, musí zvýšit počet zaměstnanců nebo rozšířit pracovní hodiny, ale není možné, aby neřešili problémy lidí, kteří se na ně obrátí. Ostatně, lidé se na ně obrací s věcmi, se kterýma jim nikdo jiný nepomůže. Kdybych mohl non-immigrant visum dostat na nádraží, namouduši, že bych s tím ambasádu neobtěžoval..., ale bohužel musím... :o).
Webové stránky dlouho dobu nefungovaly - velmi důležuté odkazy nešly rozkliknout, ale už je vše v pořádku. Celkově dáváme také výbornou... Třeba máte jiné zkušenosti, nebo třebas ještě žádné nemáte, tak můžete zkusit věřit těm mým, jsou popsány tak, jak skutečně probíhaly a probíhají dodnes...... :-))
THAJSKÁ BOJOVÁ UMĚNÍ
15. března 2010 v 6:31 | Jirka - Khun Yim Yim
Bohužel se mi nedostává moc času a ještě jsem nenašel solidní blog, který by mé články udržel v chodu déle než 3 měsíce, takže jenom opravdu stručně. Každopádně alespoň základní informace bych zde rád uvedl, už jen proto, že se do toho asi nikomu jinému nechce. :o)
Měl bych asi využít toho, že jsem zase po čase na české klávesnici, ale jelikož jsem línej vepř, asi jen doplním pár foteček, ať kapku rozčeřím ustálené vody mého blogu... :-))
Aktualizace - srpen 2011!! Ahoj všichni, tak mi tady mezi rýžovými políčky zase začal fungovat Internet, tak snad něco zase doplním... :-) Zatím jsem trochu zafilozofoval o filmech v rubrice MB a pustil se do nové rubriky o mých učitelích. Jsem tu zhruba jednou za čtvrt roku, tak se mnou mějte prosím strpení. :-) Díky!!
Moji thajští učitelé
Rád bych zde alespoň v krátkosti zmínil a poděkoval mým thajským učitelům, kteří se podíleli na mém růstu. Vynechám mé učitele z Čech, ne proto že bych jim za nic nevděčil, ale spíše proto, že tyto stránky jsem se rozhodl věnovat thajským bojovým uměním, která jsem začal cvičit tak trochu až na stará kolena, po té co jsem se přestěhoval do Thajska, zatímco před tím jsem v Čechách cvičil "jen" japonská, korejská a čínská bojová umení.
1. učitel
Můj první thajský učitel se jmenoval Yoon. Bylo mu asi padesát a nosil na thajské poměry velký a hustý knír, působící trochu staromódně. Nevím jestli jsem našel já jeho, nebo on mě, každopádně to byl určitě náš osud, abychom se potkali v jedné provincii blízko barmských hranic.
Jak už to tak bývá, byl to zvláštní babouk. Většinou se říká... náš učitel je na tréninku jako pes, ale v civilu je suprovej a je s ním sranda. Můj učitel byl pravý opak! Mimo tréninky mně stěží odpověděl na pozdrav, na trénincích byl ale naopak samý úsměv nebo dokonce smích. Největší radost měl, když mě něco bolelo. :o) Když jsem například po pár prvních trénincích přišel na ten další s holeněma hrajícíma všema barvama, dostal strašný záchvat smíchu a s ním i pár thajských dědulů sedících u nedalekého stolu.
Tady to pro mě v Thajsku s Yoonem začalo...
Bydleli jsem spolu v jedné dřevěné budce v horách v provincii Muang. Budka se sestávala ze dvou "bytových jednotek" 4+1, tedy 4 stěny a jedna postel. Dá se tedy říci, že jsme spolu byli 24 hodin denně. Věděl jsem kdy Yoon za dřevěnou deskou vstával, chodil spát, kdy zakašlal, kdy... no a tak podobně... :o)
Romantický a velmi voňavý potůček pod okny naší budky ;-)
Tréninky začínaly každý den ve 22:00 hod a končili v době, kdy už jsem většinou nemohl ani stát. :-) Učitel měl 4 žáky, 3 byli Thajci a pak moje maličkost. Nevím, jestli jsem byl jeho nejlepším žákem, rozhodně jsem ale z nich byl nejvyšší, nejtěžší a nejsvětlější. :o)
Yoon byl posedlý silným krkem a také tomu dost podřizoval tréninky. Pěsti, lokty, kolena, lapy, posilování atd... všecko pro něj byla jen rozcvička a to pravé MT začínalo až s útoky na krk a jejich obranou.
Vždy když jsem cvičil špatně tak zabručel něco jako "eeeeeee", když byl s mým cvičením naopak spokojený, zahlaholil něco jako "aaaeeeuuu". Prostě o angličtině neměl ani páru. Já v té době sice thajsky už trochu mluvil, ale Yoonovi jsem většinou stejně nerozumněl. :o) Někdy když jsem vyloženě netušil co po mně chce, tak mu nezbylo než vzít moje tělo do rukou a cvičit s ním jako s loutkou.
Absolvoval jsem s Yoonem zhruba 150 tréninků. Pak už manželka naše "komfortní" ubytování nehodlala déle snášet a bylo jasné, že nás čeká návrat domů do správní oblasti Rangsit a mě hledání nového učitele, u kterého bych pokračoval ve studiu. Takže díky za všecko Yoone!!
Čekalo mě setkání s další mimořádnou osobností - mým druhým thajským učitelem. :-)
Pokračování příště...
Muay-Thai
Thajský box, thajský národní sport… využívající v základních technikách především pěsti, lokty, chodidla a kolena. Obecně se má za to a spousta lidí to papouškuje stále dokolečka, že je to brutální bojové umění. Já osboně nevím, co přesně je na něm brutálního, ostatně kdo viděl aplikace Tai-či, ten musí uznat, že všechna bojová umění jsou nemlich o tom samém. Pravda je, že určitý negativní dopad na zdraví cvičenců může MT skutečně mít. Thajští kluci, kteří s boxem začínají v šesti letech odchází houfně v 25 letech do "důchodu". Muay-Thai se pravděpodobně vyvinul z bezezbraňových technik umění Krabi-Krabong (viz níže…). MT (Muay-Thai) je bojové umění plné rituálů, které, společně s mnoha technikami, mají původ v eposu Ramakien. Je to v Thajsku velmi populární epos o vítězství dobra nad zlem, ve kterém vystupují populární postavy: Rama, Sita, Lakshman, Tosakan a samozřejmě nejznámější Hanuman - syn Boha větru. :-)
Hanuman v choulostivé situaci s mořskou pannou.:o)
První zdokumentovaná zmínka o Thajském boxu je z roku 1411, samotný box, je ale určitě starší. Prvním proslaveným Thajským boxerem byl pravděpodobně bojovník Nai Khanom Dtom, který roku 1774 porazil barmské boxery. (Historie vztahů Barmy a Thajska je vůbec dost zajímavá :o)…). Dalším důležitým datumem v MT je rok 1920, kdy byl MT na základě velkého množství zranění zakázán. O 17 let později - v roce 1937 - byl MT opět legalizován, ovšem již s novými pravidly, která měla bojovníkům zajistit lepší ochranu. Arény najdete v každé provincii, nejznámější jsou ale 2 přímo v Bangkoku. Jedná se o Ratchadamnoen a Lumphini. Aby se to nekrylo, první jmenovaný má zápasy Po, St, Čt a Ne, druhý jmenovaný pak v Út, Pá a So. …:-)
Jinak celkem zajímavým fenoménem je, že spousta Thajců nechodí na zápasy v MT kvůli samotníému zápasu, ale proto, aby se bavili fanděním jiných fanoušků. Mohu potvrdit, že někdy to fakt stojí za to... ;-)
Ukázka MT
I tohle je MT :o)
Je celkem důležité ne vždy a vše brát vážně... :-) Hlavně sami sebe!!
Týhle čeládce je mezi 20 - 30 lety, takže jsou oproti mně celkem ve výhodě... :-) Tyhle lidičky moc neřeší techniku, jen se chtějí hejbat, bavit... a mydlit... :o))
No a tahle partička chtěla, abych je učil bojovým uměním... :-)
(Po zralé úvaze jsem to nakonec odmítl, ostatně, asi by se nehodilo, aby Čech učil v Thajsku Thajce... :-) ...)
Nic se neřeší, pravidýlka neexistujou a Nakorn má vyfasováno. :-))
Na břehu řeky Kwai jsme si kdysi slušně zařádili... :-)
Muay-Boran
"Starodávný box"… jedná se o předchůdce moderního MT. Celkově se v něm používají nižší a širší postoje (podobně jako u některých stylů kung-fu). V Muay-Boran se důraz klade hlavně na velmi účinné techniky lokte a kolene. Používá se plná síla, která má vést k co nejkratšímu konci soupeře… :o) Žádné oficiální ringy neexistují, souboje se většinou konají v "ringu", který tvoří kruh přihlížejících. Stejně tak v Muay-Boran neexistují žádné váhové kategorie… neexistuje dokonce ani žádný časový limit. Délka kola souboje je dána trochu zvláštním způsobem. Do vody se ponoří kokosový ořech, který má v sobě malou dírku. Kolo končí, když se ořech naplní vodou a potopí… :o) Velkým popularizátorem Muay-Boran byl v posledních letech herec Tony Jaa (Džá), v Thajsku přezdívaný "Thajský Jackie Chan". Ve filmech sice kouká, jako když má skelnou vatu v trenýrkách, ale v "civilu" je to perfektní usměvavej kluk.:-) Jinak na 8. května 2010 byl v thajských kinech ohlášen OngBak III. Upoutávky vypadaly - jak jinak - dost dobře a akčně. :-)
Před pár měsíci se v thajské televizi řešil problém úpadku zájmu Thajců o akční filmy. Fakt je, že po "velké trojce", Ong Bak I, Tom Yam Kung (na západě známý jako Protektor) a Čokoládě už nepřišlo nic, co by vzbudilo větší zájem. Menší výjimkou byl jen Yamada, samuraj z Ayuthayi z letošního ledna, ale i on už nedosáhl ohlasu, jaký před pár lety vzbudila výše uvedená trojice filmů.
S filmy je to vůbec těžké. Vezměte si například film "Karate tiger - Kickboxer", který ca před 25-ti lety vzbudil obrovský ohlas na celém světě. Tento film je v Thajsku neznámý a když jsem ho zde prezentoval, tak se Thajci nestačili divit. Když v závěrečné scéně kolem sebe Van Damme a Tong Po poskakují s rozevřenými náručemi, tak to už se vyloženě smáli. Jejich závěry byly nekompromisní: 1) Bojové umění prezentované ve filmu není Muay Thai. 2) Tong Po ani Van Damme nejsou thajboxeři. 3) Tong Po není Thajec (tady se více než trefili, Mohammed Qissi je herec narozený v Maroku). Vidíte, a přesto statisíce lidí po celém světě po shlédnutí tohoto filmu začalo MT cvičit... :-) Takže není co řešit. :-)
Oficiální poster filmu OngBak v době, kdy frčel v thajských kinech
Pár technik z filmu OngBak :-)
Muay Ka Yong
Bojové umění pocházející z jihu Thajska, jehož krásné sestavy působí dojmem, jako byste zkřížili tradiční thajské tance s čínským Tai-či (nebo stylem Pa-Kua). Samotný boj se ale samozřejmě odehrává v mnohem větší rychlosti a samotné bojové techniky působí dojmem MT zkombinovaného s karate. Především v případě cvičení sestav v podání starých mistrů se jedná skutečně o krásnou podívanou.
Lerdrit
Thajské bojové umění podobné MT, používající ale i údery dlaní. Údajně se vyučuje v královské armádě. Toto thajské bojové umění, tak jako mnoho dalších, je pro mě bohužel stále ještě záhadou. Informací je bohužel jako šafránu, i když jsem vyslal své "agenty" do všech stran. Kdyby se náhodou stal zázrak a začal jsem ho cvičit, rád doplním více… :-) Ostatně, jen co já vím, tak existuje ještě minimálně 6 thajských bojových umění, u kterých znám ale jenom jejich jméno. :o)
Krabi Krabong
Primové Thajské bojové umění, používající zbraně (má ale i bezezbraňové techniky). Nejčastější zbraně jsou párové meče, dlouhá tyč a meč + štít. Používají se ale různé podoby uvedených zbraní a nebo i jiné. Především pod pojmem "dlouhý nůž" se v Krabi Krabong může myslet hafo zbraní. Určitě stojí zato si prolézt nějakou historickou thajskou zbrojnici, uvidíte spoustu krásnejch věciček. :o) Technická vyspělost je odstupňována barevnými šerpami, v pořadí - zelená, červená, stříbrná a zlatá.
Na rozdíl od MT není jednoduché dobrou školu KK najít. Velmi známá škola je například ve městě Ayutthaya, ale pro cizince tam mají tuším jen 3-denní kurzy. Celkově je studium KK dost drahá záležitost a to i přesto, že manželka se snaží smlouvat. :o)) Asi nejlepším současným zástupcem tohoto bojového umění je Velmistr Pramote, z jehož školy je i většina níže uvedených foteček, které zde prezentuji. :-)
Moji dva miláčkové :-)
Ukázka KK
Krabi Kuu
Krabi a Loh
Oblek pro soutěžní boj
Kdysi jako instruktor thajské armády
Otec velmistra
Ngao a Plong
Ve škole...
Jinak na podzim roku 2007 proběhlo první mistrovství v KK, hlavně díky nápadu velmistra. Je také veřejným tajemstvím že Miss Thailand 2007 byla velmistrovou žákyní, což se projevilo i na jejím oblečku, se kterým se ucházela o Miss Universe.
Další nepodstatnou maličkostí na kterou jsem si vzpomněl je fakt, že velmistr dělal poradce při vzniku některých filmů, mimo jiné i Rambo III, který se částečně natáčel v Thajsku a svého času byl nejdražším filmem všech dob.
Chtete-li se o mně nebo o Thajském království dozvědět více, navštivte prosím i mé články "Vše co potřebujete vědět o Thajsku" a "Vše co potřebujete vědět o Thajsku díl II.". Díky!
Vše co potřebujete vědět o Thajsku
10. ledna 2010 v 19:59 | Jirka - Khun Yim Yim
Ahoj všichni!
Jmenuji se Jirka. V Asii mně ale také říkají Tawan (úsvit, sluníčko…) nebo Khun Yim Yim, což by se dalo přeložit jako "Pan Úsměv", na což jsem jacepatří hrdej. :-))
Hned z kraje bych asi měl uvést, že se Asie stala mým druhým domovem, ale pravda je taková, že Asie se stala mým prvním domovem. :-))
Chtěl bych vám na mých stránkách podat pár informací o Thajsku/ Thajském království, bez kterých už určitě nemůžete existovat. :-)
Ještě bych rád upozornil, že informace zde uvedené jsou na základě mých neturistických zkušeností, takže se mohou výrazně lišit od informací, které o Thajsku dostanete v nějaké cestovce nebo si přečtete v nějaké brožuře. Ostatně, na těchto stránkách se bude podílet i několik Thajců z mého nejbližšího okolí, takže doufám, že vám poskytneme informačky přímo z první ruky. :-)
Obecně…
Thajsko je skutečně zemí tisíce úsměvů, možná dokonce milionu úsměvů. To není fráze, to je fakt. S úsměvy a dobrou náladou se setkáte vždy a všude. Nikde žádné nadávání na všechny a na všechno, které všichni moc dobře známe z naší země… Thajci jsou na světě především proto, aby si to tady pořádně užili. Ze všeho mají radost, vše si užívají na sto procent. Všechno je sweet a cute. :-)
Co může mít růžovou nebo světle modrou barvu, to jí taky má. :-) Kuřátka, štěňátka a koťátka na vás koukají ze všech možných i nemožných věcí, sám pravidelně jezdím v autě, které mělo místo sedaček koťátka. :o) Umíte si asi představit, co s Thajkama ca od 10 - 40 let dělají infantilní hry na Facebooku... :o).
Radím vám dobře, nechte se jejich optimismem rychle nakazit a užívejte si života společně s nimi, na věčně nakrknutý Čecháčky není nikdo v Thajsku zvědavej. :-)
Často se setkávám s informací, že se v Thajsku nepodává ruka a neobjímá. To je pravda, k pozdravu se používá většinou tradiční pozdrav "wai", ale v žádném případě to neznamená, že Thajci nemilují objetí. Na poprvé je to jen nesmělé zaháknutí levou rukou za vaše rameno, zatímco pravačku vám tisknou ve vaší. Od druhého setkání se se mnou ale muži i ženy objímají oběma rukama a drží mě tak dlouho, dokud si mě dostatečně neužijí. :o) A jsou i takoví objímací experti, kteří mě vyzdvihují při objetí do vzduchu, ale přece jenom jsem většinou alespoň o hlavu větší než oni, takže spíš výjimečně. :o)
Jediné co dokáže Thajce pěkně vytočí je, když si v jejich blízkosti někdo zapálí cigaretu. Thajci samotní si to vůči druhým většinou nedovolí, ale "bělásci" samozřejmě vypalují na zastávkách (a jinde…) jednu za druhou, tak jak jsou zvyklí z Evropy. Pak většinou následuje přehrnutí triček přes nos a probodávání pohledem. :o) No, já jsem naštěstí už hodně dlouho nekuřákem. Vlastně vášnivým nekuřákem. :o)
Thajsko je velmi bezpečná země, kdo tvrdí opak je sejček obecný!!!!!!! Na nějaké demonstrace a protesty vůbec neberte ohled, jsou tam vlastně pořád. Thajci se na ně chodí se zájmem dívat jako my chodíme do kina. Nezapomeňte, že Thajsko je i v Guinessově knize rekordů, jako země s největším počtem převratů v historii. Dokud není obsazené letiště, klidně se do Thajska vydejte!
To samé platí i o jihu Thajska. Je sice pravda, že tam občas nějakého cizince unesou, ale to že se to stane právě vám je asi taková šance, jako v Čechách. :-) Byla by škoda, kdybyste vynechali tak krásnou destinaci, jakou jižní Thajsko je...
Zkrátka a dobře... berte bezpečnostní situaci v Thajsku s rezervou. Tři ze čtyř sousedů jsou pro Thajsko velmi problematičtí (samotní Thajci považují za jedinou přátelskou hranici tu s Laosem...), přestřelky s drogovou mafií nebo Barmáncema plní pravidelně thajské hlavní večerní zprávy. Opravdu to ale není nic, kvůli čemu byste si vy - turisti - měli dělat hlavu...
Co s sebou?
Jediné, co s sebou skutečně potřebujete je platný cestovní pas (čím delší zbývající platnost, tím samozřejmě lépe…každopádně minimum je 6 měsíců).
Zbytek je celkem na vás…minimálně 2 věci bych Vám ale silně doporučil…
1) Mějte v pasu visum. Visa on arrival jsou celkem o ničem, vydávají se jen na 2 týdny bez možnosti prodloužení a také na letišti těchto služeb využívají, co jsem mohl pravidelně vídat, především lidé ze zemí, které nevzbuzují zrovna důvěru. A nevzbuzovat v Thajsku důvěru se vám může celkem nevyplatit… :-)
2) Mějte s sebou letenku. :-) Sice mi jí často slečna na přepážce na Ruzyni načítala přímo podle čísla pasu (teď už se to tuším nedělá...), ale v Thajsku to pravidlo rozhodně není a mohli byste se dostat do zbytečných problémů…
Návštěva významných turistických destinací
Vůbec nic nezkazíte, když si na návštěvu památky typu Wat Phra Kaew vezmete na prohlídku bílou košili, černé kalhoty, popř. i kravatu. Povinné to není, ale můžete mít u Thajců body navíc a ty se vám můžou později zatraceně hodit. ;-)
V první řadě si pohlídejte, že si ten den obujete vhodné boty. :-) Pravděpodobně si je budete často zouvat a nazouvat. :-) Když se zujete, tak choďte uvnitř památky hlavně ve stínu, některá nádvoří klášterů jsou totiž tak rozpálená (i když mají bílou dlažbu), že se na ně neodváží ani "domorodci". Poskakující a ječící turistická postavička je celkem oblíbeným terčem zábavy. :o)
Opatrní také buďte s foťákem. Někde se fotit může, někde ne… to může platit i pro jeden a ten samý areál turistické destinace…!! Někde fotit můžete, ale po pár metrech už třeba ne… věnujte tedy pozornost tabulkám!! Ve větších městech vás většinou na to upozorní, v menších je to už ale horší, zvláště když na vás naběhne mnich, který nemá o angličtině potuchy a vy zrovna nedokážete odhadnout, jestli zrovna zahání zlé duchy nebo vás. :o) Někde je to ošéfované tak, že prostě při vstupu odevzdáte foťák a on na vás počká v trezoru. :-) Ale jak říkám, kdo u Thajců nasbírá dost bodů, snadno se mu pak může stát, že je mu dovoleno udělat fotky i tam, kde jinak nemůže... ;-)
V Bangkoku byste nejspíš měli navštívit Wat Phra Kaew, Dusit, Wat Pho, Staré město, dům Jima Thompsona, Wat Arun, Čínskou čtvrť a tak podobně, to je asi tak ten základ aby někdo mohl říct, že v Bangkoku byl. :-)
I když se musím přiznat, že já mám nejradši místa, kde o turistu nezavadím. :o) Tam mám totiž pocit, že vstřebávám to skutečné Thajsko a ne ty naškrobené kulisy pro turisty… :-) Podle mého názoru (nikomu ho nenutím) Bangkok, Pattaya a Phuket nejsou Thajsko, ale jen turistické státy ve státě...
Očkování
Očkování, jako do spousty jiných zemí, je jen vaším rozhodnutím. Každopádně jestli chcete mít jistotu, můžete si zvolit "cestovatelské minimum" - tedy infekční žloutenku a tyfus.
Musím se smát, kdykoliv mně někdo vypráví, že do Thajska dal více za očkování než za letenku. :o) Ani se mi nechce věřit, že to jde. :-) To opravdu není nutné!! :-)
Potápění
Naprostá fantazie!! :-) Ať už "scuba" nebo "šnorchl", ať jste profík nebo amatér, ať Thajský záliv nebo Andamanské moře, čeká vás pohádkové potápění! Já, jakožto člověk jehož jediné zkušenosti s potápěním byly z jihočeských rybníků, kde jsem jako dítě prozkoumával "šedozelené nic", jsem byl opravdu po prvním ponoru unesenej… a dodneška mě to nepřešlo… :-)
V Thajské zálivu rozhodně nevynechejte Koh Nang Yuan (ten hlavně!!), Koh Tao, Koh Chang (Sloní ostrov)... atd...
Ještě 2 malá doporučení...
1) Při šnorchlování si nezapomeňte pořád dokola mazat celou zadní část těla... Spousta turistů to podceňuje... a pak lituje... :o)
2) Na některé ostrovy nebudete nejspíš mít jiné spojení než motorovým katamaránem. Takže...!!Nic tam nejezte, nepijte a ani si nesedejte. Jděte rovnou dozadu a zaberte si nejlepší místo - roh v zadní části paluby. Místečko si braňte a nikoho tam nepouštějte, i když vás budou přetlačovat a odstrkovat! :-) Držte se pevně madla, zavřete oči a dívejte se dolů. Zhluboka dýchejte... Patříte li k nějaké církvi, modlete se... :-) Ostatně, i v případě že ne, nejspíš se stejně modlit během cesty naučíte... :-) Když ale vše uděláte tak, jak jsem to tady popsal, neměli byste mít problémy s mořskou nemocí. Alespoň já jsem tedy zatím neměl a tahle taktika, kterou jsem si narychlo vymyslel mi pomohla, abych neskončil jako zbytek lodi... :o))
Thajsko a holky :-)
Hned na začátku musím upozornit, že Thajsko má v tomto ohledu 2 tváře. První tu vykřičenou a druhou - tu konzervativní. Samozřejmě to neznamená, že všechny thajské holky se dají dát do dvou škatulek, to samozřejmě ne. Spousta holek se nachází mezi těmito dvěma protipóly, ale abyste byli trochu víc v obraze, tak se zmíním právě o těchto dvou výrazných skupinách z opačných pólů. Nejprve bych rád něco řekl o té konzervativní tváři Thajska, abych hned v úvodu trochu zmírnil ty poudačky o erotickém ráji. :o)
Pravidla chování žen k mužům jsou opravdu velmi přísná a musíme si uvědomit, že Thajsko je buddhistická země. Zbytek tvoří křesťané a muslimové, což je v přísnosti pravidel dá se říct nemlich to samé!! :-) Například ještě před dvěma generacema bylo v Thajsku celkem "normální", když si otec nepřál, aby jeho dcera mluvila s muži a ta tedy na jeho rozkaz "oněměla"… Dokonce i když si našla milého, tak s ním nesměla mluvit a mohla mu jenom psát do deníčku a dávat mu to pak přečíst!! :-) Samozřejmě jakékoliv intimnosti před svatbou vůbec nepřicházely do úvahy.
Dodnes si můžete "normální" Thajku maximálně vodit za ruku a "tvářit se sladce" (to cituji!! :-)…). Líbat nebo objímat se na veřejnosti je vyloženě proti dobré pověsti dívky. Jakmile vám to dovolí, už buďte pomalu ve střehu, protože máte podle thajských měřítek celkem hodně slušnou jistotu, že už toho leccos zažila před vámi. :o) A že tedy taky můžete lehce něco pochytit… :o)
No, řeknu vám, udělal jsem pěkných pár průšvihů, než jsem se sžil s jejich pravidly. :o)
Je naprosto běžné že "normální" Thajka přijde o pannenství mezi 30.-40. rokem! Zhruba 40% Thajek (alespoň podle průzkumu z roku 2007… i mně se tomu nechce moc věřit…) zůstane pannou navždycky!! Tohle číslo zrovna moc nekoresponduje s erotickým rájem, co říkáte? :o)
Pech je, že zrovna ty nejkonzervativnější Thajky jsou také ty nejkrásnější!! Podle mého osobního názoru (nikomu ho samozřejmě nenutím) jsou nejkrásnější prodavačky a úřednice v bankách a ty by strčily do kapsy kdejakou evropskou Miss…!!!
Jak už jsem se zmínil výše, Thajsko je zemí tisíce úsměvů, takže i dívky se na vás budou všude usmívat. Rozhodně to ale neznamená, že by hned chtěli rozhazovat nohama! :-) Fakt si na to dejte pozor!! Já jednou hned na letišti opětoval jediný úsměv (opravdu nic víc...) jedné velmi sympatické slečně (paní?) a ještě než jsem vlastně vstoupil na thajskou půdu, tak už si mě vedli policajti. :-))
No a teď ten druhý "druh" Thajek. :-) Ty bych vám fakt nedoporučoval, ale jestli jinak nedáte, tak bych vám doporučil Bangkok nebo město Pattaya. Každopádně dívky z tohohle soudku zdaleka nedosahují takové krásy jako "normální" Thajky. Také jejich povaha je úplně jinde…
Problém taky je, že se na diskotéky v Pattaye stahujou dívky ze Singapuru, Filipín, Malajsie a dokonce i z komunistické Číny, takže o skutečnou Thajku tam taky ani nemusíte zavadit. :-) Tyhle holky taky často nezajímá jedna noc a budou se na vás věšet hodně dlouho, takže vybírejte dobře!! A jestli vám nevadí, že vaše manželka měla před vámi stovky jiných, a že od ní můžete lehce něco "pochytit"… klidně se domluvte na svatbě. :o)
Ať už jste našli svou drahou polovičku jakkoliv a kdekoliv, svatbu zmáknete celkem snadno. Ještě malá rada na závěr, vyberte si matriku v nějakém okrajovém městě, přímo v Bangkoku se strašně dlouho čeká, zatímco v půlmilionovém městě jsme šli na řadu první, páč matrika byla prázdná… :-) Taky když vidím kdekoliv v Bangkoku na matrice ty (často potetovaný a ožralý) dědky, co si berou -náctiletý thajský krásky, aby si s nima vyléčili svoje mindráky, tak bych střílel na všechny strany… no, ale to není moje věc, že jo. :-)
A ještě jedna dobrá rada. Bacha na sňatkové podvodnice (rekrutované samozřejmě z toho druhého druhu Thajek...)!! Thajsko je země s největším počtem brečících milionářů na kilometr čtvereční!! Cizinci nemají právo vlastnit v Thajsku nemovitost a toto pravidlo se obchází jen velmi těžce nebo vůbec ne... Takže hezky své drahé polovičce zaplatíte barák, ona vás pak nechá a užije si svůj (a vámi zaplacený) dům se svým novým Thajským přítelem. Tímto je Thajsko ve světě více než známé a takové případy neznám jen z vyprávění, ale bohužel i ze svého celkem blízkého okolí...
Celkově platí pravidlo - čím dříve je s vámi Thajka ochotná se vyspat, tím vyšší možnost, že to všechno pro vás dopadne hodně tragicky, až už z jakéhokoliv důvodu...
Na mnoha jiných stránkách o Thajsku se můžete dočíst spousty zajímavého o různých erotických podnicích. :o) Znamená to, že autoři těch stránek buď mají vlastní zkušenost, nebo jim alespoň stálo za to tyto informace někde zjišťovat. Na mých stránkách tyto informace nenajdete, prostě proto, že jsem normální chlápek bez komplexů a nikdy jsem neměl potřebu tyto "léčebny erotických mindráků" navštěvovat. :-)
Jo a jak jsem mohl zapomenout!! Dávejte si bacha na ladyboye! :o) Je jich tu fakt požehnaně a někteří jsou opravdoví profesionálové, které od skutečné ženy nerozeznají ani samotní Thajci a to i když je ladyboy jen v plavkách!! Jediné vodítko je jejich hlas, tato sondáž vás nikdy nezklame. :-)
Podnebí
No, řácký teploučko tady mají. :-) To mi teda věřte. :-) Většinou se doporučuje cestovat do Thajska mezi říjnem a lednem, kdy mají v Thajsku něco, čemu Thajci říkají "zima". :o) Ve skutečnosti je to ale zhruba náš červenec :o) "Nejstudenější" měsíc má být teoreticky leden, mně se ale vždycky zdál thajský říjen a listopad studenější. Fakt nevím. :-) Každopádně průměrná denní teplota v lednu byla loni 33 stupňů… noční 25!! A třebas letošní lednová byla 36 - 37...
Jestli si někdo naopak potrpí na teploučko, doporučoval bych nejteplejší měsíc - duben, nebo se můžete vypravit dolů na jih Thajska. Zhruba od Chumponu dolů už je fakt pekelný vedro.
Jinak léto začíná v březnu (berte tedy na vědomí, že i děti mají letní prázdniny a budou všude trochu větší fronty...) a opravdu to funguje tak, že přijde 1.březen a teploměr vylítne na 40 stupňů... Mají to fakt dobře načasovaný... :-)
Hodně záleží na vlhkosti. Když je 30 stupňů a je stoprocentní vlhkost, přijde vám že je padesát. :o) Člověka to pořád nutí lézt do sprchy, jenže deset minut po sprchování z vás už zase leje. Samozřejmě je bezva v tomto počasí trávit čas v pokoji s klimatizací nebo alespoň ventilátorem, problém ale je, že na malých městech nepříjemně často nejde elektrický proud a pak nastávají chvíle, kdy si i samotní Thajci sáhnou na dno svých sil. :o) Jinak běžná pokojová teplota v thajském rodinném domě je v prvním patře 34 stupňů!!! Stačí ale, abysme při cestě do města zapomněli otevřít okna a dveře a máme tam 38. :-P
Období dešťů
Teoreticky trvá od června do září, ale přesně určit rozmezí je samozřejmě dost ošemetné. Například v roce 2010 thajští meteorologové ohlásili období dešťů již na květen, což jim ale nakonec nevyšlo... :o) Naopak v roce 2011 u nás začalo pršet už v únoru. :-) Teoretická tabulka také mluví o tom, že nejvíce srážek je v září, což mohu osobně potvrdit. :-) Ale zase... je to jen a jen teorie... Například půlka července 2010 byla parná, teploty kolem 38 stupňů, druhá celá propršela... V roce 2011 pršelo každý den, tedy alespoň tam, kde v Thajsku bydlím...
V období dešťů jsem zažil dva druhy deště (možná že existuje víc… čert ví :-)…). Průměrně asi třikrát týdně přišlo několikrát ve zmíněném dni velmi příjemné a osvěžující mrholení. Pak zhruba dvakrát týdně (ale klidně i každý den...opravdu se to nedá určit...) přišla pořádná kanonáda, něco na způsob našich přívalových dešťů. Stačí 10 minut a ze silnic je řeka, z travnatých ploch jezera… Dost rychle taky klesne teplota, takže z toho dusna na který jste už nejspíš přivykli vám přijde že je pěkná zima. :o) Deštník většinou nemá cenu vytahovat, prší ze všech stran, snad i zespoda a zbytečně vám překáží. :o) Zaběhněte do nejbližší budovy nebo do taxíku, to je nejjistější. :-) Jo a ještě něco, vemte na vědomí, že ve městech okamžitě vznikne zácpa... Takže radši tu budovu než taxíka... :-)
Lidé často řeší, jestli v období dešťů ject do Thajska nebo ne... Odpovídám ROZHODNĚ ANO!! Já osobně neznám lepší období! :-) Teploty často klesají i pod 30 stupňů a to dokážu dost ocenit. :-) Dá se konečně spát a ušetříte i nějakou tu položku na měsíčním výpisu platby za elektriku, která je někdy dost nepříjemně vysoká právě kvůli klimatizacím v permanenci. I když to se turistů netýká... :-)
Každopádně musím upozornit, že v období dešťů se většinou nedoporučuje koupat, páč je moře plné medúz. Nevím, jak moc je to celoplošné, ale většina Thajců do moře v tomto období nevleze. Setkání s určitými druhy medúz může skončit i doživotními následky... (Takoví lidé jsou i v mém okolí...) No, ale já si myslím, že jestli chcete do Thajska jen kvůli koupání, tak sem ani nejezděte, koupat se můžete třebas v Chorvatsku, v Thajsku jsou určitě mnohem zajímavější věci než dělat na pláži mrtvýho vorvaně! :-)
Minimálně v 50% procentech případů prší v noci, takže se nemusíte vůbec obávat, že si Thajska dostatečně neužijete. :-)
Jídlo
Jestli máte rádi pálivé, určitě si přijdete na své, jestli pálivé jídlo rádi nemáte, na své si také rozhodně přijdete. :-) Vždycky je ale lepší mít s sebou někoho, kdo vám poradí co si dát. Ne všechny restaurace mají menu v angličtině, nebo personál anglicky nemluví…
Obecně platí, čím menší mistička na stole, tím nebezpečnější!! :o) Ať už je obsah červený, bílý nebo zelený, dávejte si pozor!! :o) Já osobně vždycky pro jistotu namáčím do všeho nejdřív vidličku, abych věděl, co mě asi tak zhruba čeká. :-)
Jinak kdyby jste už měli po krk nudlí a těch jejich polévek, a měli střevní potíže, rozhodně volte rýži!! :-)
Z nápojů je nejběžnější voda. :-) Ale můžete si samozřejmě objednat skoro vše jako u nás. (mluvím teď o nealku…). Já osobně mám u nich nejradši Tang Moo pang, ale nechci nikomu nic vnucovat. :o)
Z piv je nejrozšířenější určitě Singha (se lvem), Chang (se slonem) a Leo (s leopardem), což jsou po Singhovi nejrozšířenější thajská piva. Nejsou špatný, ale přece jenom dávám přednost Heinekenu.., který se dá dostat také skoro všude. :o) Akorát je cenově holt trochu jinde... Jinak jestli si pivo (nebo jakýkoliv alkohol) budete kupovat ve velkých obchodech, dávejte pozor na tabulky časů, kdy vám alkohol můžou nebo nemůžou prodat... Jsou v tom fakt nekompromisní. V malých obchodech je jim to pak jedno, tam jsou naopak rádi, že si u nich vůbec něco koupíte. :-)
Je těžké toto téma nějak shrnout, jídlo je jiné u řeky, v horách, v jungli… a samozřejmě záleží i na konkrétní restauraci.
Jinak v menších restauracích v malých městech se nám celkem často stává, že dostaneme špatně umytý příbor, takže ho jen zvedněte, oni už budou vědět. :o) Když mluvím o příboru..., dostanete ho většinou automaticky, jestli ne a na hůlky se necítíte, není problém si o příbor říct. :-)
Samostatným tématem může být hygiena v restauracích, ale nechci vám kazit chutě, tak o tom celkově radši pomlčím. :o) Snad jen na ukázku jednu příhodu. Měl jsem tu čest poznat z blízka jednu vyhlášenou restauraci a řeknu vám, že jsem ztratil iluze o jídle i pití... :o) Jednou jsem například nabíral z boxu led do nápoje pro zákazníka a v mém kyblíku se objevil použitý kapesník. Když jsem se snažil "závadu" nahlásit majitelce restaurace, ta mi řekla, že je to normalní. Tak si představte, jak to asi chodí v těch nevyhlášených... :-) No, tak až si dáte v Thajsku drink, pořádně si prostudujte skleničku... Někdy tam bude kapesník, jindy mrtvá ještěrka... No jo no... :-) :-)
Jináč prosím vás, nikdy nezapichujte hůlky kolmo do rýže, vím že to svádí a spousta "Farangů" se pak cítí světácky, ale opravdu to nedělejte. Zvete tím na hostinu duchy a to je opravdu na takovém místě pro takové lidi jako jste vy nepřípustné. Jestli je fakt chcete pozvat, pozvěte si je doma... :-) V thajských restauracích je většinou pro ducha speciální místo i jídlo.
Doprava (nebo doleva :o)
Motorka - většinou je najdete na delších ulicích. Stačí zvednout prst s počtem kolik motorek vám má vyrazit naproti. Nevím jak to dělají, ale i přes helmu a na neuvěřitelné vzdálenosti vždycky uvidí správně a vyšlou správný počet motorek. :-) Stojí to pár babek (většinou si řeknou o 10 Bahtů na jednu osobu - to i v případě, že vás jede na motorce víc). V tomto případě je to pro mě docela utrpění, nemám si kam dát nohy a motorka jede jen o něco rychleji, než bych já šel pěšky. :o) Naštěstí jsem dost chodící maniak a když to jde, motorkám se vyhýbám, a to i když mě řidiči často hodně přemlouvají k nasednutí. :-) Většina Thajců už má ve své ulici své "dvorní motorkáře", kteří jim vyrazí vstříc, jakmile vyjdou z domu. :-) Měli by mít na sobě čísla, což ve větších městech většinou mají, ale v místě mého bydliště si s tím teda zrovna moc hlavu nedělají... :-)
"Tříkolka" - nevím jak jinak nazvat motorku s vozíkem. :o) Cena je stále v pohodě, ale trasy už mohou být delší. Nevýhodou je, že tahle vozítka jsou většinou v naprosto katastrofálním technickém stavu!! Jestliže se pro tento prostředek rozhodnete, doporučuji zavřít oči a modlit se!! :o) Další nevýhoda (a nebo výhoda?... ;-)) je, že i ve dvou se pěkně mačkáte. :-)
Tuk-tuk - legendární taxík Tuk-tuk je bezesporu více než jen dopravním prostředkem. Je to jeden ze symbolů Thajska a řidiči vás budou ochotně vozit především od jedné bangkocké památky ke druhé. Problém je, že řidiči si uvědomují popularitu Tuk-tuků a často se stane, že se vás pokusí "natáhnout". V takovém případě většinou stačí se nesouhlasně otočit a začít hledat jiného, to většinou zabere. :o)
Taxi - v drtivé většině vozy Toyota (tak jak se ale budete vzdalovat od Bangkoku se můžete setkat i s jinými a hlavně staršími značkami...) velmi výrazných barev. Velmi běžné jsou růžové, oranžové, bílo-fialové, světle modré nebo žluto-zelené. Auta v Thajsku jsou většinou bílé, béžové, šedé nebo zlaté barvy, takže taxíky s výraznými barvami poznáte už z dálky. Taxi ani nemusíte hledat, jakmile se někde objeví turista, taxikáři okamžitě zbystří. :-) Párkrát se mi už i stalo, že mě krokem "pronásledovali", dokud jsem nepodlehl psychickému nátlaku a nenastoupil. :o) Ceny jsou už samozřejmě vyšší, ale pořád to není nic, s čím by si měl Evropan (dokonce i ten z Čech :o)…) dělat velkou hlavu. :o) Někteří taxikáři jsou docela dobří kousci. :-)) Jeden nám už po 5-ti minutách usnul v zácpě, jiný zase tak moc potřeboval na záchod, že si zajel k pumpě a zbytek cesty (a rozhodně nebyl nepodstatný...) nám už neúčtoval... :-)
MHD - v Bangkoku můžete využít služeb MHD. Ceny jsou v pohodě, tlačenice většinou mohou vzniknout jen odpoledne, ale já mám většinou štěstí na poloprázdné autobusy, ať jedu kdykoliv a kamkoliv. :-) Docela mě překvapilo, že jinak velmi slušní a vychovaní Thajci nijak zvlášť nepouští sednout staré lidi. Když to udělám, celou cestu si mě pak prohlížejí, jako kdybych byl z jiné planety. I když přiznávám, že to vlastně jsem... :o) Manželka mě ale ujistila, že pouštět staré lidi sednout je v pořádku i v Thajsku a není to proti žádným thajským pravidlům, takže nevím čímpato… :o)
Autobusy bývají v různém stavu, od zmačkané plechovky s podlahou z prohnilých prken až po celkem luxusní vozy.
Jinak když budete mít štěstí, můžete snadno narazit na autobus s modrými pruhy nahoře, vepředu i z boků... Tyto autobusy slouží jako podpora dopravy od ministerstva a svezete se zadarmiko... :-)
Jinak velmi často narazíte na madle u dveří na dezinfekci, ale je většinou v tak nechutném stavu, že mám pocit, že více pro svou hygienu uděláte, když se jí nebudete vůbec dotýkat... :o).
Dodávky - tady je na výběr několik typů. Nejběžnější jsou klasické, tuším 16-ti místné. Ceny jsou v pohodě a kromě měst můžete už jezdit i na celkem velké vzdálenosti. Nevýhoda je, že mají pro výstup pouze jedny boční dveře, takže ten kdo u nich sedí, musí vystupovat vždy s jakýmkoliv pasažérem. :o) No, hádejte kde já nejčastěji musím sedět... :o) Také jestli máte více než 180 cm, tak se těmto dodávkám vyhněte, pravděpodobně se vám mezi sedadla nevejdou kolena a to co se zdá být ze začátku docela dobrá sranda se po hodině cesty stává skutečným utrpením. :o) Nevýhoda také je, že mají nápisy destinací pouze v thajštině.
Pak jsou tu klasické asijské otevřené dodávky, kde se nastupuje a vystupuje zadem - zadní část tvoří jen chromované tyče k držení. Cena taky v pohodě - možná vůbec nejvíc v pohodě :-), jen na těch dřevěných lavicích na korbě se nedá moc dlouho sedět. :o) A taky nesmí přijít přívalový déšť... :o) Platí zde to samé co u autobusů, jakmile jsou místa obsazená a nastupuje dáma nebo starší osoba, vyskočte a sbírejte body!! :-)
Jinak se také může cestovat na dodávkách s korbou, domluvit se dá vše… :o) Tady ale hodně záleží na tom, co už je vezeno a to také určuje stupeň vašeho pohodlí… :-) Můžete ject jen s lidma, nebo taky mezi stovkama ananasů… :o) To záleží… :-)
Autobusy - jsou celkem v pohodě. Cena dobrá, klimatizace většinou zaručena. :-) Komfort se pohybuje ve velmi širokém pásmu, ale není to nic co byste nepřežili. :-) Problém je ten, že se často jede až ve chvíli, kdy je autobus plný podle představ řidiče a "průvodčí". :o) Jejich představy se bohužel liší autobus od autobusu, takže někdy můžete 50 kiláků urazit i za celý den… :o) Dalším problémem je, že vás "průvodčí" bude ujišťovat, že právě jejich autobus jede právě tam kam chcete nebo alespoň někam, kde budete moct na ten váš přestoupit. To ale často nebývá pravda… :o) No, záleží na vaší důvěřivosti… :-)
Skytrain - můj oblíbenec. :-) Je to něco jako bangkocká nadzemka, lepší popis mě nenapadá. :-) Cena je v pohodě, a pavouk tratí je velmi jednoduchý, stejně jako přestupy. :-) Vznik tlačenice záleží podle denní doby, konkrétní zastávky nebo i podle počasí. :o) Ale ty hustoty typu pražského metra vás tam většinou nepotkají. :-) Jinak u vchodů i východů jsou turnikety, tak je prosím vás nepřeskakujte, je to dost tvrdě hlídáno!! :o) Výstup i nástup má přesně daná pravidla. Všimněte si na místě šipek pro výstup i nástup!! Stoupněte si k nim a řaďte se do dvoustupů!! Pak se dá pohodlně beze cpaní nastoupit i vystoupit. Ne jako často u nás. :o) Takhle to tam chodí, respektují to Asiaté i cizinci, tak proč ne i Češi, že jo? :o)
Jinak určitě bezva věc je, že na prosinec 2009 bylo plánováno spojení rovnou na letiště!! :-) Tento plán se nepovedl, ale nakonec to dokázali a už to frčí… :o)
Metro - tady nemám moc zkušeností, páč jsem kdysi po pár jízdách přešel na pohodlnější skytrain. :-) Ostatně vchody jsou často u sebe. :-) Taky mě trošku vadilo - a zdržovalo - že mně v metru porát kontrolovali, jestli nemám v batohu bombu a tak.. .:o) Tak jsem přešel na skytrain. :-)
Ceny
Dobrá zpráva je, že Thajsko je pro nás bráno celkově stále velmi levná země. Ceny jsou zhruba třetinové, ale vše je samozřejmě individuální. Pozor, týká se to ale jen thajských výrobků!! Věci z dovozu jsou naopak pěkně drahý!! Za krabičku Veselý krávy vypláznete ca 200 THBs ani nemrknete. :o) Nebo za 300 g naloženého Hermelínu 360,- THBs.. Takže pozor Azor, kupovat především thajské výrobky! :-) Dost drahej je taky alkohol, tak drahej, že ho snad ani nekupujte. :o) Můžete si ho sice koupit i od nějakého "samo-paliče", ale jako bych nic neřekl… ;-)
jestli vás to zaujalo, pokračování blogu naleznete třeba zda - :-)
Nebo jestli Vás to zajímá, mrkněte prosím i na můj blog, kde můžete najít pár základních informací o několika nejznámějších thajských bojových uměních. Děkuji... :-)
Zde hledá